Prevence proti zpozorování, identifikaci či útoku je základním prvkem obrany. Zde vždy platí tzv. “taktika šedého muže”.
Tento koncept taktické přípravy je vyučován na všech akademiích pro speciální jednotky a elitní pátrací útvary bezpečnostních složek na celém světě. Je to metodika využitelná pro vojáky, agenty na útěku, při práci na nepřátelském území či při snaze být nepozorován při úkonech z charakteristiky výskytu v “nepřátelské” lokalitě vyplývajících.
Je to ale i taktika, která při krizových situacích zvyšuje šanci na přežití pro běžného člověka. Představme si kupříkladu situaci, kdy v době krize musíte projít lokalitou, kde hrozí přepadení a oloupení. Nebo při odbojové činnosti, po napadení státu, potřebujete projít přes město tak, aby jste snížili pravděpodobnost kontroly okupační nebo kolaborantské hlídky.
Taktika šedého muže se rozděluje na dvě základní části. Vizuální a mentální …
Vizuální část vychází z nutnosti neupoutat na sebe zbytečnou pozornost. Oblečení, vlasy, vousy, chůze,… vše co je na vás vidět by mělo zapadat do okolního koloritu. Vaše oblečení by mělo být pohodlné, volné, nenápadné a v přírodních barvách, nevýrazných odstínů či jejich kombinací. Pohybujete-li se například ve městě, kde díky klimatu všichni nosí kraťasy, tílka a pantofle, je třeba se začlenit. Ne však na úkor úkolu, který provádíte a s tím spojenou nutností mít u sebe například zbraň, fotoaparát nebo jinou specifickou výstroj. V tomto případě volíme volné kalhoty, kapsáče např. olivové barvy v kombinaci s volným tričkem bíle barvy vytažené přes opasek, rozepnutou košili s vyhrnutým rukávem pískové barvy, tmavou, nejlépe černou kšiltovku. Stejně tak obuv. Kotníková černá či hnědá. V případě armádní obuvi musí jít nohavice kalhot vždy přes. Závěrem batoh přes rameno. Nic opatřeného armádním maskovacím vzorem a vše “neustrojené” viz. vyhrnuté rukávy, triko z kalhot, rozepnutá košile. Batoh ledabyle přes rameno, avšak vždy po ruce. Dobrou pomůckou jsou sluneční brýle. Dioptrické naopak mohou působit jako zapamatovatelný znak. Dívky a ženy by taktéž měli nosit volnější oděv, spíše mužský. Rozhodně by se neměli líčit a pokud možno působit zanedbaně. Vynechte jakékoliv šperky a výrazné hodinky. Dalším prvkem rozpoznáni je jistě tetování, ač pravda, v mnoha zemích jsou již součástí kultury a zevšedněla. Výjimkou je zcela jistě tetování armádní. Taková musí být skryta vždy. U takto oblečeného člověka budete asi jen těžko hledat pistoli pod volným tílkem přes které je oděna volná košile a to i v případě že nesete standardní služební zbraň běžné velikosti. Zbytek výstroje hravě ukryjete v batohu a po kapsách. Přírodní barvy vám pomohou nenápadně se pohybovat jak po městě, tak v přírodě.
Psychologická část je stejná. Základem je prostě splynout. Nebýt hlasitý, neběhat když ostatní jdou, nepostávat bokem v rozích a uličkách, nevyhledávat početnější skupinky. Váš výraz by měl být neutrální. Veselí, smějící se lidé, kteří rozdávají úsměv na potkání jsou zapamatovatelní. Pláč působí naprosto stejně. Vyvarujte se také jakémukoliv povýšenému pohledu a arogantnímu chování. Výrazem unaveného člověka rozhodně nic nezkazíte.
Když budete sedět např. na lavičce, předstírejte běžnou činnost i v případě, že někoho či něco pozorujete. Kombinace pohledu do telefonu se slunečními brýlemi je dokonalou zástěrkou pro pozorování okolí a zájmových osob.
Každé prostředí a každá situace si žádá jiný přístup
Těchto pár příkladů nestačí pro dokonalé osvojení taktiky „šedého muže“. Člověk musí být kreativní a v první řadě zhodnotit zda je nutné se riziku odhalení vůbec vystavovat. A když už k danému riziku přistoupíte, pamatujte vždy na minimálně tři scénáře odhalení a úniku.
Pár rad na závěr
Vždy zohledněte nejhorší možný výsledek vaší, byť dokonale naplánované akce. Teprve poté se dokonalou stává.
Vždy se na své počínání podívejte očima těch, proti kterým stojíte!
Přidejte odpověď